25. 7. 2004
DRUHÁ PRŮZKUMNÁ AKCE
V doprovodu pana inžinýra architekta Jirky, jeho dívky Vlasty a psa se jménem pornoherce jsem se vydal prozkoumávat útroby objektu opředeného mnoha tajemstvími a neuvěřitelnými historkami. Zub času se do něj zakousl hodně hluboko a divoký porost ovládl skoro celé prostranství vůkol. Propadli jsme se před zrezivělé dveře a náhlédli dovnitř. Ovanul nás pach plísně a hniloby. Naše oči si jen pozvolna zvykaly na temné šero. Narazili jsme na vlhkou zeď ze smíšeného zdiva, za níž se prý nachází podzemní chodba vedoucí do kostela, na zámek a nebo ještě dál. Vytrvalý nepravidelný zvuk padajících kapek jen zesiloval nepříjemný pocit ze tmy…..
31. 3. 2005
DO SKLEPA I DO PRVNÍHO PATRA
Získali jsme klíče od pana majitele, vlastně vlastnoručně vylomil zámek abychom mohli nahlédnout do ostatních prostor. Zvláštními proporcemi oplývá tenhle dům. Kde všude asi ležely sudy naplněné pivem, kde se skladoval chmel a kudy se do sklepů navážely kusy ledu? Kam asi vede tahle zazděná klenba, tenhle výklenek, tahle chodba?
24. 4. 2005
DUBEN NA PŮDU PUDEM
Přívětivé počasí letošního dubna nás vylákalo na obhlídku širšího okolí. Koukli jsme se s panem fotografem na půdu a také objevili vstup do dalšího sklepního prostoru. Možná se jedná o tentýž sklep, do kterého se na zábavě Havaii v roce 1945 spouštěli její účastníci na malém placatém vozíku nasávat “zdravotní nápoje”. Vstup do něj se bude s největší pravděpodobností svažovat, dle výpovědí pamětníků vozíková dráha do podzemního baru končila v hromadě pilin a hoblin. Sklep bude zřejmě zasypaný. Ale kdo ví…..
4. června 2005
Kromě vsudepřítomných odpadků, pytlů od zeleniny a křoví houževnatého jako růžové trní v pohádce o šípkové Růžence, jsme objevili vlčáka ve staré dece zakopaného proklatě mělce. Pivovarská zahrada byla po určitou dobu jistou obdobou takové neoficiální místní skládky. Z ulic Pod Valy a Kostelní se tam dalo docela dlouho a pohodlně přisypávat všelicos.
6. června 2005
ZÁCHRANA ŠNEKŮ A NATÁČENÍ ZÁHADY BLAIRWITCH PO ROSICKU
Při kosení hustého porostu keřů a trávy se na nás vyrojila armáda šneků. Polívku jsme nevařili, jenom jsme je posunuli blíž k potoku. Na noční čas bylo totiž naplánováno natáčení upoutávky na první ročník festivalu Život na zámku přesunutý ze zámku do podzámčí – tedy na pivovar. Vskutku záhadné a strašidelné to bylo natáčení ….
16. června 2005
BORIS, KÓNA, MAŇAS A ŠPACÍR
Kluci připravují suterén pivovaru na festivalovou výstavu.
19. června 2005
Z PTAČÍ PERSPEKTIVY
Kamarádi výškaři pod velením Richarda Sedláčka se pustili do lokálních výspravek zalátané střechy, odstranili nepoužitelné křidlice a přilepili ty použitelné do míst kudy teklo a foukal vítr. Kluci se toho nebáli a nikomu se naštěstí nic zlého nepřihodilo.
30. června 2005
ŽIVOT V PODZÁMČÍ
Co si matně pamatuji, tak nás to trochu víc vypláchlo, protože zastřešení hlavní stage nemělo potřebné parametry, které by byly schopny odolat letní průtrži. Taky jsme řešili výpadek elektřiny natažené ze sousedství od Zitterbartů a přesun koncertu kapely Hadry z těla do horní galerie. Bylo to napínavé peklo a asi při nás stáli ten večer všichni andělé strážní. No vlastně ne při nás, ale při tom strmém železném schodišti, po kterém se pohybovali nestřízliví účastníci akce.
Účinkující této nezapomenutelné akce: Foto: Michal Eliáš
12. srpna 2005
FESTIVAL POD TAKTOVKOU ROSICKÉHO DIVADELNÍHO POTĚRU
Doufám, že to po letech nezní nějak nabubřele, ale když se podívate na ty fotografie, tak musíte uznat, že to divadelní potěr byl :-). Kažopádně fesťák zvládli zorganizovat na jedničku s hvězdičkou. Okolí pivovarského areálu bylo po Životě v podzámčí poněkud podrážděné, takže průběh akce provázela mírná organizační nervozita, nicméně na kvalitu a pestrost programu to nikterak nepoznamenalo. Divadlo Líšeň bylo z kulis sklepních prostor nadšeno do té míry, že by si je nejradši vozilo s sebou.
13. března 2009
PRÁCE JDE JAKO OZDOBA DO VLASŮ
Dnes je pátek třináctého a kromě několika nepovedených podání se mi nic nepříjemného naštěstí nepřihodilo. Ačkoliv je teprve hodinu a čtvrt před půlnocí, takže bych neměl tolik jásat. Dnešní záznam píšu hlavně kvůli bráchovi, který v úterý odcestoval zpátky ke klokanům a touto formou bych jej rád průběžně uniformoval o dění v pivovarském objektu i okolo něj. A možná jej ocení taky všichni podobně postižení blázni, kteří si na krk uvážou nějakou děsnou barabiznu, odhodlaní udělat z ní honosné sídlo.
Ha ha ha.
Zatím je situace následující. Stále nás trápí voda prosakující sklepním stropem, je třeba se vybavit výkonným mopem a nebo vyhrát milióny a provést izolaci …….. a to hopem.
Abych nezcvokatěl z kancelářské rutiny, ponížil jsem si úvazek na 06 a relaxuji prací, při které se unaví tělo a mozek pookřeje. Pokračuji ve zdění opěrné zdi okolo svahu a jelikož jsem si namíchal mnoho malty, nestihl jsem volejbálek. Zdím podle nataženého špagátu, takže ….. současný výtvor bude snad rovnější nežli ten předešlý. (S odstupem času musím sebekriticky poznamenat, že není !!!)
Zahrada je po výkopu kanalizace i v důsledku pohybu těžké techniky rozrytá až hrůza, ale snad přiletí brigádnická múza a olíbá mnoho, kamarádů aby letos na zahrádce zase mohlo vykvést něco kulturního kvítí. Zdění z cihel různých rozměrů i tvarů jde totiž velmi (ozdoba do vlasů a taky se tak sere) – stuha ☺
Dej Bůh pěstí a napočtenou zase příště.